Edita Jurečková, ředitelka Základní školy Maxe Švabinského v Teplicích s velkým počtem žáků a žákyň ze sociálně znevýhodněného prostředí, si dala za úkol rozšířit školní poradenské pracoviště o roli sociální pedagožky. Tento cíl se jí podařilo dosáhnout díky zapojení do projektu Podpora rovných příležitostí. První část třídílné série o efektivních metodách práce se žáky a žákyněmi ze sociálně znevýhodněného prostředí v této škole se zabývá preventivními opatřeními a strategiemi pro řešení problémů spojených se záškoláctvím.

Areál školy ZŠ Maxe Švabinského v Teplicích. | FOTO: Archiv ZŠ Maxe Švabinského, Teplice.

Střed města, sociální výzvy a průkopnický krok: Jak škola čelí vzdělávacím výzvám

Edita Jurečková, ředitelka Základní školy Maxe Švabinského v Teplicích, uvádí, že škola je dobře dostupná z různých míst města, protože se nachází ve středu města. V současnosti ji navštěvuje 240 žáků a žákyň, z nichž 71 % pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí (dle šetření v rámci předem daných parametrů projektu Podpora rovných příležitostí při Národním pedagogickém institutu ČR).

Protože nejčastějšími problémy, kterým děti ze sociálně znevýhodněných prostředí čelí a které škola musí řešit, jsou časté pozdní příchody do školy, záškoláctví, a také nedostatečné vyzvedávání domácích úkolů a učebních materiálů, když jsou děti nemocné., S ohledem na tuto skutečnost byla na plný úvazek přijata sociální pedagožka Nikola Petrlíková, aby s těmito dětmi a jejich rodinami pracovala.

Základní škola Maxe Švabinského v Teplicích byla první školou ve městě, která najala sociální pedagožku v době, kdy v okolí nebyly k dispozici žádné podobné pracovní pozice. Získané zkušenosti ředitelka školy spolu s Nikolou Petrlíkovou sdílely na peer-to-peer setkání ředitelů zapojených do projektu Podpora rovných příležitostí. To inspirovalo k zavedení této pozice další místní školy. Nikola Petrlíková poté navštěvovala nové kolegyně, sociální pedagožky základních škol v Chomutově, a  pomáhala jim řešit složitější výzvy v jejich práci a sdílela s nimi účinné metody pro jejich nápravu.

Sociální pedagogika ve školách: Jak otevřený přístup může proměnit vztahy a řešení problémů

Když Nikola Petrlíková začala pracovat ve škole, pozice sociální pedagožky nebyla ještě nijak ukotvena, takže si ji musela sama vypracovat a nastavit. Její první kroky zahrnovaly seznámení se s kolegy, kolegyněmi a jednotlivými třídami. Tím, že má informace o rodinném zázemí dětí, je schopná pochopit, co může být příčinou nespolupracujícího chování, nenošení úkolů nebo absencí, a dokáže kolegům a kolegyním nabídnout adekvátní řešení, jak nastalou situaci vyřešit.

Také rodiče dětí se postupně začali přizpůsobovat přítomnosti Nikoly ve škole. Díky jejímu působení si osvojili pravidlo, že v případě nemoci svých dětí si mají vyzvedávat ve škole domácí úkoly a studijní materiály, což dříve bývalo problémem. Pravidla jsou jasná: pokud rodiče práci pro děti nevyzvednou, Nikola je navštíví doma, což si některé rodiny nepřejí, protože nemají rády, když jim někdo narušuje jejich soukromí.

Postupem času se role sociální pedagožky pro školu stala nezbytná a klíčová. Oblíbili si ji učitelé a ostatní zaměstnanci Její otevřený a pozitivní přístup jí navíc umožňuje vytvářet důvěrné vztahy nejen s žáky a žákyněmi, ale také s jejich rodiči.

Jak postupovat při podezření na záškoláctví?

Pokud třídní učitel nebo učitelka zaznamená zvýšenou absenci dítěte ve škole a má podezření na záškoláctví, jsou pozváni rodiče dítěte do školy. Na setkání jsou přítomni výchovná poradkyně, třídní učitel anebo učitelka a často i sociální pedagožka. Cílem je zjistit důvody vysoké absence dítěte. Někdy se stane, že první schůzka nepřinese okamžitý pozitivní výsledek a je třeba ji opakovat. (Je potřeba doplnit, že rodiče jsou do školy zváni na podobné setkání i v případě, že je potřeba řešit jiný problém než záškoláctví.).

Mnozí rodiče nechápou, že pouhé telefonické oznámení do školy k omluvě absence dítěte nestačí, ale je nutné, aby absenci potvrdili písemnou omluvenkou. Často se také stane, že si rodiče nepamatují přesné datum, kdy jejich dítě nebylo ve škole. Třídní učitelé či učitelky by neměli sdělovat konkrétní dobu absence, neboť to je na odpovědnosti rodičů. Nikola Petrlíková proto vždy doporučuje rodičům, aby pečlivě sledovali data, a pokud je dítě opravdu nemocné, posílá je s nimi k lékaři.

Pokud problém přetrvává a dítě má více než dvacet pět neomluvených hodin, situaci přebírá Orgán sociálně-právní ochrany dětí. Nikola Petrlíková se pak snaží vytvořit spojení mezi rodinou, školou a případně dalšími institucemi, jako je například právě Orgán sociálně-právní ochrany dětí, dále také např. Policie ČR nebo Pedagogicko-psychologická poradna, a hledat řešení situace.

Pokud je třetí strana, například Orgán sociálně-právní ochrany dětí, zapojena do řešení problému a rodiče jsou pozváni na schůzku, Nikola Petrlíková rodiče vyzvedne v jejich bydlišti a doprovodí je na jednání. Během cesty zodpoví rodičům jejich případné dotazy a vysvětlí možná řešení a postupy pro danou situaci. Rodiče si na tuto formu pomoci zvykli a oceňují ji.

Protože nelze každý problém vyřešit napoprvé, Nikola Petrlíková radí, aby děti, rodiče, a i vyučující neztráceli naději, nevzdávali se a hledali alternativní cesty k řešení, které budou fungovat.

Tip:

Druhý díl série o osvědčených postupech ze školního poradenského pracoviště Základní školy Maxe Švabinského v Teplicích podrobněji rozebere denní aktivity sociální pedagožky a činnosti školního klubu. Představíme vám také metodu ranního monitoringu žáků a žákyň a prozkoumáme výhody letního příměstského tábora. Dále se zaměříme na specifické aktivity školního poradenského pracoviště, zejména na podpůrné programy pro žáky ohrožené školním neúspěchem.

Infobox

Metodické doporučení MŠMT: Jak řešit záškoláctví u žáků?

Když žák nebo žákyně prvního stupně mají neomluvené absence v rozsahu do 10 hodin a žák či žákyně druhého stupně nebo studující střední školy do 12 hodin v průběhu jednoho čtvrtletí, škola se obrátí na zákonné zástupce dítěte a problém řeší společně s ním.

Pokud žák nebo žákyně prvního stupně má více než 10 neomluvených hodin a žák nebo žákyně druhého stupně nebo studující střední školy více než 12 neomluvených hodin v daném období školního roku, ředitel či ředitelka školy svolá školní výchovnou komisi. Tato komise zahrnuje vedení školy, zákonné zástupce žáka, třídního učitele či učitelku, výchovného poradce či výchovnou poradkyni, školního metodika nebo metodičku prevence a případně i další odborníky a odbornice, v závislosti na závažnosti situace. Během jednání se vede zápis, který podepíšou všichni zúčastnění, a případná neúčast nebo odmítnutí podpisu zákonnými zástupci je v zápise zdokumentována. Každý účastník či účastnice výchovné komise obdrží kopii zápisu.

Pokud škola nezvládne řešit problémy s povinnou školní docházkou vlastními silami a neuspěje ani svoláním výchovné komise, má možnost obrátit se v případě podezření z přestupku na příslušný orgán s podnětem k zahájení řízení o přestupku na základě § 42 správního řádu.

Typicky se jedná o případy, kdy neomluvené absence žáka či žákyně prvního stupně překročí 25 hodin a u žáka či žákyně druhého stupně či střední školy 30 hodin za jedno čtvrtletí školního roku. Společně s oznámením škola předkládá i relevantní dokumenty, jako jsou kopie písemného pozvání zákonných zástupců k návštěvě školy, zápis z pohovoru, písemné vyjádření výchovného poradce či poradkyně, pozvání na výchovnou komisi, zápis o jednání výchovné komise a záznamy z jednání individuálního výchovného plánu.

Škola je povinna bez zbytečného odkladu informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností, což v praxi znamená Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), pokud se dozví o závažných případech zanedbávání školní docházky, nemravném životě, užívání návykových látek či násilí, které mají dlouhodobý nebo intenzivní vliv nepříznivě ovlivňující vývoj dětí, nebo které by mohly vést k nepříznivému vývoji dětí. OSPOD se informuje pouze o závažnějších případech. V ostatních situacích, kdy se jedná o potenciální přestupky, je situace nejprve posuzována přestupkovým orgánem, který se může rozhodnout o případném kontaktování OSPOD. [1]

Škola se obrací na Policii ČR nebo státní zastupitelství pouze v nejzávažnějších případech. Když škola předává případ jinému orgánu, poskytne také zprávu popisující problematické chování žáka či žákyně a záznam o školních opatřeních k řešení výchovného problému nezletilého. [2]

Zdroje:

[1] Česká republika. (1999). Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, § 10 odst. 4. [online]. Dostupné z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-359. [dat. cit 23. 4. 2024].

[2] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2024). Metodické doporučení k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování.[online]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/62011/. [dat. cit 23. 4. 2024].