Dětské domovy
Dětský domov je školské zařízení pro výkon nařízené ústavní výchovy. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Dětský domov pečuje o děti podle jich individuálních potřeb. Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Tyto děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova. Do dětského domova mohou být umísťovány děti ve věku zpravidla od 3 do 18 let, mohou zde zůstat do doby ukončení školní docházky, maximálně však do věku 26 let. Do dětského domova se rovněž umísťují nezletilé matky spolu s jejich dětmi.
Do dětského domova je umístěno takové dítě, kterému byla nařízena ústavní výchova, a to z toho důvodu, že jeho rodina není schopná mu zajistit řádnou výchovu, řádný tělesný, rozumový či adekvátní duševní stav, anebo je jeho řádný vývoj vážně ohrožený nebo narušený do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte. Dalším věcí mohou být závažné důvody, kvůli kterým není rodina schopná zajistit řádnou výchovu, žádná dříve učiněná opatření nevedla k nápravě, a tak soud přistoupí k nařízení ústavní výchovy. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby, typicky nejbližšího dalšího rodinného příbuzného.
V dětském domově jsou děti rozdělovány do tzv. rodinných skupin, ty tvoří základní organizační jednotku, v dětském domově je v jedné rodinné skupině nejméně 6 dětí a nejvíce 8, zpravidla různého věku a pohlaví. Sourozenci se zařazují do jedné rodinné skupiny; výjimečně je možné zařadit je do různých rodinných skupin, zejména z výchovných důvodů. V dětském domově lze v jedné budově či ve více budovách v jednom areálu zřídit nejméně 2 a nejvíce 6 rodinných skupin.
Na jejich řádnou výchovu dohlíží pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci, kteří vzdělávají a vychovávají děti a klienty v souladu s cíli výchovy a vzdělávání, stanovenými zákonem (č. 109/2002 Sb. v. z. p. p.) a dalšími právními předpisy. Mezi pedagogické pracovníky řadíme například: učitelé, vychovatelé, speciální pedagogy, psychology, pedagogy volného času, trenéry apod. Mezi nepedagogické pracovníky řadíme například: sociální pracovníky, účetní, kuchaře nebo údržbáře.
Zaměstnanci dětského domova zajišťují základní právo dítěte na výchovu a vzdělávání, vytváří podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjí citovou stránku jeho osobnosti a umožňují aktivní účast dítěte ve společnosti. S dítětem musí být zacházeno v zájmu jeho plného a harmonického rozvoje a s ohledem na jeho potřeby podle věku.
Pokud je to možné, pak se dětský domov snaží spolupracovat i rodinou dítěte, jemuž byla nařízená ústavní výchova, snahou dětského domova je pak zlepšit výchovné podmínky pro dítě a umožnit jeho návrat zpět do biologické rodiny.
