Výchovné ústavy

Výchovný ústav je zařízení, které pečuje o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Jedná se především o mladistvé, kteří se dopustili protiprávního jednání nebo je jich chování považováno za rizikové a byla jim nařízená ústavní nebo uložená ochranná výchova, tedy zpravidla jedná o osoby mezi 15. a 18. rokem věku, kde toto rozhodnutí vydal soud.

Ve vztahu k dětem plní výchovný ústav zejména úkoly výchovné, vzdělávací, ochranné, nápravné a sociální. Výchovné ústavy se zřizují odděleně pro děti s nařízenou ústavní výchovou, s uloženou ochrannou výchovou, pro osoby, které jsou nezletilými matkami, a pro jejich děti, nebo které vyžadují výchovně léčebnou péči, popřípadě se ve výchovném ústavu pro tyto děti zřizují oddělené výchovné skupiny.

Do výchovného ústavu může být umístěno i dítě starší 12 let, má-li uloženu ochrannou výchovu, a v jeho chování se projevují tak závažné poruchy, že nemůže být umístěno v dětském domově se školou. Výjimečně, v případech zvláště závažných poruch chování, lze do výchovného ústavu umístit i dítě s nařízenou ústavní výchovou starší 12 let.

Za závažné rizikové chování můžeme považovat takové chování, které vede k umístění dítěte do výchovného ústavu, patří sem například užívání návykových látek, předčasný začátek sexuálního života, kriminalita, záškoláctví či agresivních chování vůči ostatním lidem.

Základní organizační jednotkou výchovného ústavu je výchovná skupina, která je tvořena nejméně 5 a nejvíce 8 dětmi. V jedné budově ústavu může být zřízeno nanejvýš 6 výchovných skupin. Děti se do výchovných skupin zařazují se zřetelem na jejich výchovné, vzdělávací a zdravotní potřeby.

Na jejich řádnou výchovu dohlíží pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci, kteří vzdělávají a vychovávají děti a klienty v souladu s cíli výchovy a vzdělávání, stanovenými zákonem (č. 109/2002 Sb. v. z. p. p.) a dalšími právními předpisy. Mezi pedagogické pracovníky řadíme například: učitelé, vychovatelé, speciální pedagogy, psychology, pedagogy volného času, trenéry apod. Mezi nepedagogické pracovníky řadíme například: sociální pracovníky, účetní, kuchaře nebo údržbáře.