Diagnostické nástroje a publikace

Baterie diagnostických testů gramotnostních dovedností se skládá z 8 testů zaměřených na čtenářské a pisatelské dovednosti a fonematické povědomí. Je určena učitelům, psychologům a dalším specialistům, kteří se potřebují zorientovat v úrovni gramotnostních dovedností žáků 2.-5. ročníků ZŠ. Baterie má české normy pro jednotlivé ročníky a umožňuje tak identifikovat žáky s potížemi při psaní a čtení.

Baterii tvoří celkem 11 subtestů. Subtesty jsou zaměřeny na čtenářské dovednosti, pisatelské dovednosti, fonematické povědomí, grafomotorickou plynulost a rychlé jmenování. Je určena k posouzení gramotnosti v oblasti čtení čtení a psaní u obecné populace a u žáků s podezřením na obtíže z okruhu poruch učení na druhém stupni základního vzdělání.

DISMAS, originální nástroj českých autorů, mapuje rozvoj základních matematických schopností, které se utvářejí v předškolním věku a během 1. stupně základní školy. Lze jej nicméně využít i na 2. stupni ZŠ (6. – 9. ročník) u dětí s obtížemi v matematice. Skládá se z pěti subtestů (číselné řady, představy čísel, matematické pojmy, operační představy a automatizace početních dovedností) a jeho administrace trvá obvykle od 20 do 40 minut (v závislosti na věku dítěte).

Jedno balení obsahuje soubor 30 sad záznamových a vyhodnocovacích archů ve folii.

Původní česká metoda umožňuje časově nenáročnou diagnostiku receptivního slovníku (dítě ukazuje na obrázky vystihující zadané slovo) a schopnosti dítěte opakovat věty přehrávané ze záznamu. Metoda tak umožňuje souběžné posouzení receptivní i expresivní stránky jazykových schopností dítěte ve věku 4;6–7;6.

Pro žáky 1.–2. ročníků: souborná škála nadání zaměřená na trivium a vybrané kognitivní, motivační, sociálně-emoční charakteristiky. Pro žáky 3.–5. ročníků: souborná škála nadání zaměřená na učení, vybrané kognitivní, motivační, zájmové a sociálně-emoční charakteristiky. Pro žáky 8.–9. ročníků: posuzovací škály zaměřené na projevy nadání v českém jazyce, matematice, biologii, chemii a fyzice; didaktické testy z matematiky (dvě paralelní verze), didaktické testy z českého jazyka (hlavní test 1 a doplňkový test 2).

Baterie diagnostických testů gramotnostních dovedností se skládá z 8 testů zaměřených na čtenářské a pisatelské dovednosti a fonematické povědomí. Je určena učitelům, psychologům a dalším specialistům, kteří se potřebují zorientovat v úrovni gramotnostních dovedností žáků 2.-5. ročníků ZŠ. Baterie má české normy pro jednotlivé ročníky a umožňuje tak identifikovat žáky s potížemi při psaní a čtení.

Baterii tvoří celkem 11 subtestů. Subtesty jsou zaměřeny na čtenářské dovednosti, pisatelské dovednosti, fonematické povědomí, grafomotorickou plynulost a rychlé jmenování. Je určena k posouzení gramotnosti v oblasti čtení čtení a psaní u obecné populace a u žáků s podezřením na obtíže z okruhu poruch učení na druhém stupni základního vzdělání.

DISMAS, originální nástroj českých autorů, mapuje rozvoj základních matematických schopností, které se utvářejí v předškolním věku a během 1. stupně základní školy. Lze jej nicméně využít i na 2. stupni ZŠ (6. – 9. ročník) u dětí s obtížemi v matematice. Skládá se z pěti subtestů (číselné řady, představy čísel, matematické pojmy, operační představy a automatizace početních dovedností) a jeho administrace trvá obvykle od 20 do 40 minut (v závislosti na věku dítěte).

Jedno balení obsahuje soubor 30 sad záznamových a vyhodnocovacích archů ve folii.

Originální český nástroj BTFS slouží ke komplexní diagnostice úrovně rozvoje fonologického uvědomování v předškolním věku, tedy ke zjišťování předpokladů a připravenosti dítěte na proces učení se číst a psát. Skládá se z 10 subtestů (např. skládání a rozkládání pseudoslov, test rychlého jmenování, opakování vět) a jeho administrace trvá obvykle 90 - 120 minut. Doporučujeme rozdělit na 2 sezení po 45 - 60 minutách. Vyhodnocení celé baterie je cca 30 minut.

Ve školách zapojených do projektu RAMPS-VIP III byla díky finančním prostředkům z Evropských sociálních fondů zajištěna podpora školám v práci s žáky s projevy rizikového chování a s rizikem rozvoje poruch chování ze strany odborných poradenských pracovníků středisek výchovné péče. Metodika se zabývá odbornými okruhy, které jsou v působnosti středisek výchovné péče. Zaměřuje se na definování standardních postupů v obvyklých poradenských situacích při řešení výchovných obtíží žáků základních, středních a speciálních škol. Zpráva popisuje základní nároky časové a personální na poskytnutí dané služby a je doplněna o základní teoretická východiska, která je třeba při poskytování služeb mít na zřeteli. Popisované úrovně činností doprovázejí příklady dobré praxe.

Artetarapie s mentálně postiženými je rozsáhlá a rozličná, tak jako jsou rozmanité i formy mentální retardace - od lehčích forem přes střední až po těžké formy - pásma. Hlavním cílem arteterapie je kompenzace intelektových deficitů populace mentálně postižených, poznávacích funkcí, schopnosti zevšeobecňování a chápání jevů v souvislostech.

V naší republice jsme se mohli se zooterapií seznámit až po listopadu 1989. Průkopníkem tohoto oboru v oblasti využití psa bylo u nás brněnské srdužení Filia. Sdružení také jako první použilo termín "canisterapie". V praxi i odborné literatuře se setkáváme s mnoha definicemi tohoto pojmu. Nikde však zatím není stanoven přesný záměr a cíle, které jsou nyní velmi široké.

První část publikace je teoreticky orientovaná a umožňuje vhled do globálního rámce disciplíny. Autoři druhé části se opírají o své zkušenosti nabyté při práci s lidmi s mentálním postižením, které získali v rámci volnočasových aktivit neziskových organizací, při vedení lekcí zaměřených na dramiku, relaxaci, tvorbu divadelní inscenace nebo na rozvoj osobnosti. Do zásobníku zahrnuli techniky, jež aktivně využívají.

Tato publikace je věnována sociálnímu učení v oblasti základního trivia, metodicky je zde zpracováno sociální čtení, psaní hůlkovým písmem a sociální počty, každé oblasti je věnována samostatná část publikace.

Publikace je proto připravena jako přehled použitých metod čtení a psaní v základních školách speciálních, využívá zkušenosti speciálního pedagoga SPC, zabývá se rozvojem dovednosti vedoucích k nácviku čtení a psaní a hledání optimálních výukových stylů.

Publikace nejprve čtenáře seznamuje s teoretickým rámcem dynamického přístupu a pak se věnuje různým praktickým otázkám souvisejícím s realizací dynamického vyřetření. Tyto výkladové části ještě doplňuje soubor kazuistik ilustrujících využití dynamického přístupu v různých poradenských situacích.

V této metodice jsou formulovány doporučené postupy pro diagnostické, intervenční a metodické činnosti pedagogicko-psychologických poraden, a to zejména pro oblast péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a pro žáky ohrožené předčasným odchodem ze vzdělávání. Metodika vychází ze stávající legislativy, nicméně vyjadřuje se i k připravovaným legislativním změnám.

Metodická zpráva jako výstup projektu popisuje standardní postupy školských poradenských zařízení - speciálně pedagogických center (SPC) při realizaci poradenských činností ve prospěch žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, specificky žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním. Zpráva shrnuje oblasti působnosti speciálně pedagogických center, legislativní rámec její činnosti, personální zabezpečení, průběh poradenských služeb a základní spisové dokumentace.

Metodická zpráva projektu se týká v minulosti navrženého třístupňového modelu péče, který si kladl za cíl dát podněty pro diagnostiku i následné změny v péči o děti s poruchami učení a chování i o děti s rizikem vzniku poruch učení a chování. Zpráva vychází z šetření, kiteré realizovali školní specialisté v roce 2013. Úvod zprávy obsahuje principy třístupňového modelu péče o děti s poruchami učení a chování a rizika jejich vzniku i konkrétní aktivity školního specialisty, které mohou být oplatňovány ve školách.

Publikace představuje závěrečnou výzkumnou zprávu projektu TAČR TL02000187 „Standardizace testu Woodcock-Johnson IV pro populaci romských dětí“. Je společnou publikací Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Psychologického ústavu AV ČR a NPI ČR. Sumarizuje veškerá významná zjištění projektu a dává doporučení pro užití metody WJ IV COG u romských dětí. Dostupná je přes e-shop.

Diagnostická a metodická příručka pro práci s dětmi a žáky s těžkým zdravotním postižením. Obsahuje řadu jednoduchých diagnostických škál pro posouzení dětí se zdravotním postižením (motorika, poznávací schopnosti, řeč, adaptivní chování) a konkrétní návody pro nácvik žádoucích dovedností.

Pro žáky 1.–2. ročníků: souborná škála nadání zaměřená na trivium a vybrané kognitivní, motivační, sociálně-emoční charakteristiky. Pro žáky 3.–5. ročníků: souborná škála nadání zaměřená na učení, vybrané kognitivní, motivační, zájmové a sociálně-emoční charakteristiky. Pro žáky 8.–9. ročníků: posuzovací škály zaměřené na projevy nadání v českém jazyce, matematice, biologii, chemii a fyzice; didaktické testy z matematiky (dvě paralelní verze), didaktické testy z českého jazyka (hlavní test 1 a doplňkový test 2).

Tento původní český nástroj je určen k diagnostice tvořivosti především u žáků 1. stupně základní školy. Jako podnětový materiál slouží obrázky smyšlených zvířat, které má testovaná osoba za úkol pojmenovat a vymyslet o nich příběh. V druhé části testu se úkol opakuje, tentokrát je však každé ze zvířat na podnětovém materiálu vyobrazené v kontextu konkrétní situace.

Publikace je zaměřená na odkrytí teoretického pozadí fenoménu nadání, a to v jeho nejednotnosti až protiřečení. Pokouší se vymezit předmět a cíle pedagogiky nadaných, poukázat na pestrost edukačních přístupů a zároveň vytýčit jejich hlavní charakteristiky. Poukazuje na mnohé nejednotné názory, počínaje již samostatným chápáním pojmů nadání a talent, přes jeho definici, identifikaci až po edukační péči. Kromě teroretického rámce poskytuje i konkrétní doporučení pro pedagogickou praxi.

ŠAD-R, revize staršího dotazníku ŠAD (Müllner, Ruisel, Farkaš, 1983), zjišťuje úzkost a úzkostlivost u dětí od 10 do 15 let. Jde o sebeposuzovací škálu, kterou je možné administrovat jak skupinově, tak individuálně. První část dotazníku se zaměřuje na stavovou úzkost, druhá část na rysovou úzkostlivost.

Originální český nástroj BTFS slouží ke komplexní diagnostice úrovně rozvoje fonologického uvědomování v předškolním věku, tedy ke zjišťování předpokladů a připravenosti dítěte na proces učení se číst a psát. Skládá se z 10 subtestů (např. skládání a rozkládání pseudoslov, test rychlého jmenování, opakování vět) a jeho administrace trvá obvykle 90 - 120 minut. Doporučujeme rozdělit na 2 sezení po 45 - 60 minutách. Vyhodnocení celé baterie je cca 30 minut.

Původní česká metoda umožňuje časově nenáročnou diagnostiku receptivního slovníku (dítě ukazuje na obrázky vystihující zadané slovo) a schopnosti dítěte opakovat věty přehrávané ze záznamu. Metoda tak umožňuje souběžné posouzení receptivní i expresivní stránky jazykových schopností dítěte ve věku 4;6–7;6.

MaTeRS je screeningový nástroj českých autorek, který slouží k posouzení školní připravenosti dítěte před vstupem do školy. Dítě je hodnoceno v 10 různých vývojových oblastech jako je např. vizuomotorika, sluchová percepce, pozornost, řeč apod. První část testu může být administrována skupinově (max. 8 dětí), druhá část, která probíhá bezprostředně poté, vyžaduje individuální vyšetření. Celková doba vyšetření se pohybuje kolem 45 minut.

Jedno balení spotřebních částí testu obsahuje 100 ks testovacích sešitů a 10 ks volných záznamových listů (prostorové vnímání a doplňující škály). Lze objednat maximálně 5 sad spotřebního materiálu (na pracoviště/kraj). Volné záznamové listy se smí dále kopírovat.

Zulligerův Test byl vyvinut z testu Rorschachova na žádost švýcarské armády, která potřebovala metodu k rozlišení schopných a neschopných uchazečů na důstojnické škole. Test byl míněn jako screeningová technika, výsledky rozdělovaly uchazeče na "vhodné", dále na "nevhodné" a na "problematické", které je nutné vyšetřit pomocí ROR a dalších metod.

Původní česká metoda umožňuje časově nenáročnou diagnostiku receptivního slovníku (dítě ukazuje na obrázky vystihující zadané slovo) a schopnosti dítěte opakovat věty přehrávané ze záznamu. Metoda tak umožňuje souběžné posouzení receptivní i expresivní stránky jazykových schopností dítěte ve věku 4;6–7;6.

ŠAD-R, revize staršího dotazníku ŠAD (Müllner, Ruisel, Farkaš, 1983), zjišťuje úzkost a úzkostlivost u dětí od 10 do 15 let. Jde o sebeposuzovací škálu, kterou je možné administrovat jak skupinově, tak individuálně. První část dotazníku se zaměřuje na stavovou úzkost, druhá část na rysovou úzkostlivost.

CAST je screeningový nástroj určený k posouzení rizika poruch autistického spektra (zvláště Aspergerova syndromu) u dětí ve věkovém rozpětí 4 - 11 let, doplňkově až do zhruba 15 let. Dotazník tvoří celkem 37 dichotomických položek s možnostmi ano/ne, ve kterých rodiče posuzují chování svého dítěte. Je nutné zdůraznit, že dotazník je pouze výchozí metodou, která by v případě, že výsledek překročí doporučené hraniční skóre, měla vést k doporučení dalšího podrobnějšího vyšetření dítěte dětským psychiatrem.

Test vychází z hexagonálního modelu osobnosti a pracovního prostředí Johna L. Hollanda (1959), který vymezuje šest typů zaměstnání (manuálně-technické, intelektuální, umělecké, sociální, podnikavé, administrativně-technické). Test lze využít jako diagnostický i didaktický prostředek pro poznání profesionálního zaměření dítěte. S využitím obrázkového materiálu může dítě spolu s psychologem velmi snadno a nenásilně odhalit svou profesionální orientaci.

Diagnostická a metodická příručka pro práci s dětmi a žáky s těžkým zdravotním postižením. Obsahuje řadu jednoduchých diagnostických škál pro posouzení dětí se zdravotním postižením (motorika, poznávací schopnosti, řeč, adaptivní chování) a konkrétní návody pro nácvik žádoucích dovedností.

Původní česká metoda umožňuje časově nenáročnou diagnostiku receptivního slovníku (dítě ukazuje na obrázky vystihující zadané slovo) a schopnosti dítěte opakovat věty přehrávané ze záznamu. Metoda tak umožňuje souběžné posouzení receptivní i expresivní stránky jazykových schopností dítěte ve věku 4;6–7;6.

Pro žáky 1.–2. ročníků: souborná škála nadání zaměřená na trivium a vybrané kognitivní, motivační, sociálně-emoční charakteristiky. Pro žáky 3.–5. ročníků: souborná škála nadání zaměřená na učení, vybrané kognitivní, motivační, zájmové a sociálně-emoční charakteristiky. Pro žáky 8.–9. ročníků: posuzovací škály zaměřené na projevy nadání v českém jazyce, matematice, biologii, chemii a fyzice; didaktické testy z matematiky (dvě paralelní verze), didaktické testy z českého jazyka (hlavní test 1 a doplňkový test 2).

ŠAD-R, revize staršího dotazníku ŠAD (Müllner, Ruisel, Farkaš, 1983), zjišťuje úzkost a úzkostlivost u dětí od 10 do 15 let. Jde o sebeposuzovací škálu, kterou je možné administrovat jak skupinově, tak individuálně. První část dotazníku se zaměřuje na stavovou úzkost, druhá část na rysovou úzkostlivost.

CAST je screeningový nástroj určený k posouzení rizika poruch autistického spektra (zvláště Aspergerova syndromu) u dětí ve věkovém rozpětí 4 - 11 let, doplňkově až do zhruba 15 let. Dotazník tvoří celkem 37 dichotomických položek s možnostmi ano/ne, ve kterých rodiče posuzují chování svého dítěte. Je nutné zdůraznit, že dotazník je pouze výchozí metodou, která by v případě, že výsledek překročí doporučené hraniční skóre, měla vést k doporučení dalšího podrobnějšího vyšetření dítěte dětským psychiatrem.

Test vychází z hexagonálního modelu osobnosti a pracovního prostředí Johna L. Hollanda (1959), který vymezuje šest typů zaměstnání (manuálně-technické, intelektuální, umělecké, sociální, podnikavé, administrativně-technické). Test lze využít jako diagnostický i didaktický prostředek pro poznání profesionálního zaměření dítěte. S využitím obrázkového materiálu může dítě spolu s psychologem velmi snadno a nenásilně odhalit svou profesionální orientaci.

Dotazník stylů učení je určen pro žáky 3. - 9. ročníků ZŠ a studenty středoškolského stupně školní docházky. Poskytuje údaje o individuálních preferencích při učení - o optimálním prostředí, činnostech při výuce, sociálních a motivačních faktorech, které maximalizují výkon jedince. Dotazník slouží k diagnostice a zároveň nabízí i konkrétní doporučení pro intervence. Je proto vhodný zejména pro učitele, jimž přináší rady, jak zacházet s žáky různých učebních stylů.

ŠAD-R, revize staršího dotazníku ŠAD (Müllner, Ruisel, Farkaš, 1983), zjišťuje úzkost a úzkostlivost u dětí od 10 do 15 let. Jde o sebeposuzovací škálu, kterou je možné administrovat jak skupinově, tak individuálně. První část dotazníku se zaměřuje na stavovou úzkost, druhá část na rysovou úzkostlivost.

Baterie PARQ/Control je určena k diagnostice rodinných vztahů. Vychází z teorie rodičovského přijetí a odmítnutí, která je v dotaznících vyjádřena čtyřmi dimenzemi – vřelost/projevy lásky, hostilita/agrese, lhostejnost/zanedbávání a nediferencované odmítnutí. Tvoří ji dotazník pro rodiče, ve kterém posuzují své chování vůči dítěti, a dotazník pro děti od devíti let, které zde hodnotí chování svého otce či matky. Metoda je určena pro psychology, kteří si potřebují rychle utvořit představu o rodinných vztazích svých klientů.

Dotazník sociální opory je českou modifikací amerického dotazníku CASSS (Child and Adolescent Social Support Scale) a je určen pro děti ve školním věku. Umožňuje získat informace o jednotlivých zdrojích sociální opory dítěte (rodiče, učitel, spolužáci, kamarád/ka, lidé ve škole), tedy konkrétně o tom, jak často se dítěti opory dostává a do jaké míry je pro něho důležitá. Dotazník je možné využít jak v individuální práci s klientem, tak jako screeningový nástroj pro vyšetření většího počtu žáků či hodnocení kvality preventivních a intervenčních programů.

Dotazník stylů výchovy pro děti od 8 do 12 let vychází z modelu devíti polí profesora Jana Čápa. Umožňuje určit jeden z devíti možných výchovných stylů v rodině dítěte a to na základě posouzení dvou základních dimenzí: emočního vztahu a řízení. Dotazník v kombinaci s údaji dalších metod podstatně přispívá k získání obrazu o rodině dítěte, o rodinné komunikaci a výchově i o osobnosti dítěte. Je použitelný při řešení nejrůznějších výchovných i prospěchových problémů dětí ve věku od 8 do 12 let.